Jen jsme přejeli hranici mezi Finskem a Norskem, moje žena mi najednou říká: "Hele, támhle máš tu svoji potáplici." "Děláš si legraci?" Brzdím, otáčím auto, beru dalekohled a ... NEDĚLÁ! A je to potáplice malá! Popadnu foťák, prosím ženu o trpělivost a doslova letím za potáplicí. Snažím se k ní skoro plazit, protože všechny předchozí, které jsme potkal, byly poměrně plaché. Ale tato není. Sice po očku stále sleduje moje rádoby plazení, ale nechá mě dostat se až ke břehu malého jezírka. Potápí se v klidu za potravou, dokonce i na několik málo minut ke mě připluje blíž a nechá mě pořídit několik snímků ... snad z milosti, že se mi ji před třemi lety nepodařilo obstojně vyfotit i kvůli špatnému počasí. Díky! Pak ji ještě chvíli jen tak pozoruji, s lokty promáčenými (ale to jsem zjistil až cestou k autu). Je nádherná! Opatrně se zvedám, odcházím a potáplici nechávám tak jak ji moje paní viděla. Tak to mám nejraději, v klidu a bez rušení odejít ...
Použitá fototechnika: Nikon D500 / Nikon 500/5,6
Klíčová slova: Potáplice malá, Norsko
Zobrazeno: 2008 ×